Problémy tropických oblastí
Státy rovníkového pásu |
|
Proč státy rovníkového pásu intenzivně využívají tropické deštné lesy? Rovníkový (také ekvatoriální pás) se rozkládá po obou stranách rovníku mezi 10 a 11 stupněm severní a jižní šířky. Po celý rok zde převládá nízký tlak a průměrná teplota je zde okolo 24 - 28 stupňů (čili jen jedno roční období). Ročně tu spadne okolo 1500 - 3000 srážek a vlhkost vzduchu je po celý rok vysoká.
Mezi rovníkové státy, na jejichž území leží tropické lesy patří:
Amazonský prales - Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana
Konžský prales - Rovníková Guinea, Kongo, Kamerun, Gabon, Republika Střední Afriky
Pralesy Přední a Zadní Indie - Přední Indie, Zadní Indie
ostatní
 Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět takzvaný "pokrok". Je to jeden ze způsobů řešení jejich ekonomických problémů, díky mezinárodnímu zájmu kácet pralesy pro využití nerostného bohatství na území tropických pralesů.
Zdroje léků:
TDL jsou nazývány největší "lékárnou světa" pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází odsud. (např. léky proti malárii, rakovině, ale i anestetika, atd.)
Obchodování se dřevem:
V některých oblastech jsou těženy jen vzácné druhy dřev, jinde však dochází k holosečím (clearcutting). Při těžbě dřeva se často využívá těžké mechanizace, která nezvratně ničí nejenom lesa, ale i půdu, narušuje koloběh vody či má za příčinu procesy eroze.
Těžba ekonomicky výhodných stromů:
Tato těžba se nazývá toulavá. Mezi ekonomicky výhodné stromy patří například některé druhy mahagonů, ebenů a řada dalších stromů s krásným dřevem, které jsou postupně těženy z pralesů a zpracovávány na nábytek, překližky a dýhy.
 Řešení sociální situace:
Státy se snaží vylepšit svou zemědělskou produkci a podnítit rolníky z chudých oblastí k přestěhování do vymýcených částí pralesa. JENŽE: Mezitím "velcí páni" skupují vymýcené části půdy, a tu pak rozdělují na obrovské ranče, čili přistěhovalci se zde stávají pouze vykořisťovanými dělníky.
V mnoha chudých zemích, hlavně v Africe, se dřevo používá při vaření nebo topení.
Přesun zemědělství:
Miliony lidí budují farmy v pralesích. Řízeni vládou a bídou zkoušejí praktikovat různé zemědělské metody nevyhovující tropické půdě. Jejich výroba se často sníží již po několika málo letech, což je nutí vykácet další stromy a vše začíná znovu. Před 30 lety žili v jihovýchodní Brazílii, která je nejúrodnější oblast země, miliony drobných zemědělců a byli díky intenzivnímu obdělávání půdy zcela soběstační v produkci potravin. Díky expanzi pěstování soji na velkofarmách přišly miliony lidí o práci. Mnozí byli donuceni přestěhovat se do oblasti pralesů, které museli vypálit, aby získali půdu. V málo úrodných pralesních půdách se však živiny po několika letech obdělávání vyčerpají. Zemědělci se musí přemísťovat stále dále do pralesů a vypalovat nové a nové plochy. Podobné důsledky jako pěstování soji má i pěstování jiných plodin na export. Převážná většina těchto plodin jako káva, kakao, banány, ananasy a další se pěstují na plantážích založených na místě vykácených pralesů.
Mezinárodní půjčky:
Velké finanční instituce jako např. World Bank používají daňové peníze z USA a ostatních zemí pro zásobování velkoplošných projektů v zemích pralesů. Zadlužené rozvojové země, kterým jsou ochotné mezinárodní finanční instituce poskytnout úvěry na budování dalších ekonomicky nesmyslných a ekologicky nebezpečných megaprojektů, odlehlé území obydlené jen hrstkou domorodců, které není problém v případě potřeby přesídlit, představují pro projektanty a budovatele vodních děl poslední oblasti na Zemi, kde mohou takováto díla realizovat. (např. Brazilie se naproti jednoznačně prokázaným závažným ekologickým dopadům z dosavadní výstavby velkých vodních děl chystá do roku 2010 vybudovat dalších 145 velkých přehrad. Pokud budou postavené, kolem 25 milionů ha tropického pralesa bude zatopeno a půl milionu tradičních obyvatel bude vysídleno ze svých původních území.) Dále to zahrnuje těžební projekty, plantáže užitkových rostlin a exotických stromů, kolonizaci, výstavbu silnic, které otevírají možnost nekontrolovatelné činnosti osadníků a různých spekulací s půdou. Spousta těchto projektů již padla, protože se vždy něco podcenilo. Stále ignorujíce životní prostředí tyto projekty prohlubují dluhy mnoha rozvojových států.
|
