Problémy tropických oblastí
Co ohrožuje TDL |
|
Tropické deštné lesy se rozkládají po obou stranách rovníku mezi 10.s.s.z.š. a 10.s.j.z.š (ve 3 hlavních oblasech: jihoamerické, africké a indomalajské) a pokrývají asi 4,4 mil. km2. Zdejší klima se vyznačuje stejnoměrnou teplotou kolísající okolo 25 stupňů (nejsou zde roční období). Průměrné roční srážky dosahují 1500 - 3000 mm.
Vysoké teploty, vlhkost a nepatrné pohyby vzduchu tvoří tzv. skleníkové klima, kde jsou ideální podmínky pro rostliny, které jim umožňují celoroční růst, kvetení i tvorbu plodů. Flóra v deštném lese je uspořádána patrovitě: vrchní stromové patro (ve výšce 30 - 70 m), střední stromové p. (10 - 30 m), spodní stromové p. (5 - 10 m), keřové p. (1 - 5 m), přízemní p. (do 1 m). Typické pro deštné lesy jsou také lijány, kterých je zde okolo 2500 druhů. V pralese neexistují dominantní druhy. Jedna skupina rostlin je vždy zastoupena mnoha druhy.
V těchto oblastech se vyskytuje velké množství hmyzu, v Amazonských lesích opice a chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci), lidoopi, velcí hlodavci (tapýři), šelmy (tygr, levhart), ptáci (papoušci, kolibříci, tukani), v řekách kajmani a anakondy. Nejmenší zastoupení zde má říše savců.
Nejrozsáhlejšími deštnými pralesy jsou Amazonský (Jižní Amerika), dále pak Konžský (jižní část západní Afriky, Kongo, pobřeží rovníkové Guineje) a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní indie.
Jak funguje tropický les? Déšť je zachycen listy -> voda stéká do úžlabí lodyh až k půdě lesa -> zem ji vsakuje -> část vody odtéká do potoka a řekami zpět a obrovské množství vody vstřebávájí kořeny stromů -> strom dokáže vypumpovat vodu až do výše 65 m svého kořene -> voda se odpařuje z korun stromů => mraky, které obsahují více, než jednu miliardu litrů vody.
  (video - obecně o tropickém deštném lese)
Tropické deštné lesy ohrožuje několik faktorů:
Kácení lesů:
Rozloha deštných lesů se každým rokem zmenšuje díky činnosti člověka. Největší plochy jsou vypalovány (právě kvůli získání nové zemědělské půdy) a káceny (kvůli kvalitnímu dřevu). Dříve pokrývaly TDL 14% zemského povrchu. Za posledních 150 let se tato rozloha zmenšila na polovinu i přesto, že jsou vyhlašovány nové přírodní rezervace a národní parky. Následkem kácení TDL jsou větrná a půdní eroze, povodně, sesuvy půdy atd. V důsledku kácení také zaniká dosažitelnost některých léčiv a mizí obrovské množství druhů organismů. Jedním z následků kácení TDL by také mohla být "likvidace největšího producenta kyslíku na Zemi," tuto teorii ale dnes většina vědců popírá. Jejich výzkumy totiž naznačují, že rostliny sice vytvářejí kyslík fotosyntézou, ale stejné množství kyslíku se spotřebuje při procesu hynutí a rozkladu. Tropické deštné lesy, kde všechny stromy po uhynutí padají na zem, mají rovnováhu produkce a spotřeby kyslíku (tento názor byl zveřejněn ve velmi seriózním vědeckém časopise Science již v roce 1970).
Tropické cyklóny:
Tropické cyklóny jsou vzdušné víry, které mají obrovskou ničivou sílu a rychlost. Vznikají v oblasti subtropů nad silně prohřátými vodami oceánů, kde vystupuje horký a vlhký vzduch. V horní části cyklony vytéká vzduch a tlak klesá na extrémně nízký. Různých oblastech světa se cyklony označují různými názvy (např. tajfun, hurikán, tropická bouře...). Tropické cyklóny jsou spojovány se silnými bouřkami, silnými větry a záplavou od nárůstu bouře. Nejnebezpečnější jsou cyklony nad Madagaskarem a Mosambikem, jelikož se odsud cyklona nemůže dostat, a tak zde setrvává dlouhou dobu. (více ve složce tropické cyklóny)
Plýtvání zemědělské půdy:
Lidé přeměnují půdu v těchto oblastech na políčka, i když úroda bude nejvýše ve 2 sezónách. Poté je půda vyčerpána, lidé toto místo opustí a udělají si políčko o kus dále. (Trvalejší výnosy v těchto půdách mají pouze rýžová pole, která jsou dotována živinami z údolních niv toků.) Po opuštění se vyvíjí druhotný les, který je druhově nesrovnatelně chudší. Původní druhy se vrací za 50 - 100 let. Tento cyklus je ale zpravidla narušen už po10-20 letech, kdy opět přichází zemědělec. To může vést až k vytvoření savany.
 Sahel "břeh":
Sahel je přechodné území mezi savanou a pouští. Roční srážky, které zde naprší v pravidelných obdobích dešťů trvajících až 3 měsíce, činí 100 - 500 mm. Ale také tudy vane suchý severovýchodní pasát, jehož příčinou je katastrofální sucho. To má za následek zhoršování životních podmínek v Sahelu, mezi něž patří hlavně nedostatek pitné vody. Tito lidé se snaží nalézt suroviny důležité pro život i dále od pobřeží a tudíž dochází ke kácení lesů kvůli zemědělské půdě. Myslím, že procento lesů, vykácených tímto způsobem je nízké, ale přesto není zanedbatelné.
"Toulavá těžba":
Toulavou těžbou je míněna úmyslná těžba charakteru jednotlivého výběru stromů bez vzniku jakýchkoliv obnovních ploch, která byla prováděna za účelem např. výběru několika kvalitních jedinců z území. Těžba jednotlivých stromů se vybraného území dotkne jen okrajově, a tak dochází k zahlazení stop po těžbě poměrně rychle. I pomaleji rostoucí dřeviny jsou schopny během 100 let vyplnit uvolněný prostor.
Chov dobytka:
Nejméně 7.700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe. Ve Střední Americe pastviny získané z pralesů produkují hovězí maso pro domácí spotřebu i pro vývoz, produkují žrádlo pro zvířata a hovězí maso pro fast food hamburgery. V mnoha případech byl chov podpořen vládou formou nižších daní a pomocí zahraničních bank.
Mezinárodní zájmy:
Osud tropických pralesů často leží v rukách mocných cizích společností, které se snaží co nejvíce využít to, co leží pod stromy. Od Střední Ameriky po jihovýchodní Asii srovnaly mezinárodní společnosti se zemí pralesy kvůli ovoci, papíru a těžbě surovin. Mezi tyto společnosti patří např. Mitsubishi Corporation, Hyundai, Sharp, Canon atd.
Ilegální drogy:
Produkce ilegálního kokainu a opia také napomáhají k odlesňování. Hlavně v Latinské Americe. Samozřejmě, že toto odlesňování není tak rozsáhlé jako všechny ostatní.
Malárie:
Malárie je jednou z nejvýznamnějších infekčních nemocí. Malárií ročně onemocní asi 500 milionů lidí. Více než milion jich nemoci podlehne, z čehož většina jsou děti mladší 5 let. Většina obětí žije v tropické a subsaharskéAfrice.
Těžba nerostů a přehrady:
Obrovité projekty vznikají jeden po druhém ve všech rozvojových zemích prahnoucích po blahobytu Ameriky a Evropy a nenávratně ničí v těchto zemích i obrovská území pralesů a rovněž lidé v nich žijících, kteří se nestíhají stěhovat. Pralesy také slouží jako zdroj potřebných nerostných surovin (např. hiníku, železné rud a spoustu dalších).
|
